Řešené území / dílčí území
Podzemní voda proudí v horninovém prostředí pod povrchem země uvnitř tak zvaných hydrogeologických struktur, které sahají i přes státní hranice. K tomu, aby bylo možno toto přeshraniční proudění podzemní vody v podloží sledovat, padla volba řešeného území na českou křídovou pánev. Průzkumy jsou prováděny ve vodohospodářsky relevantních dílčích územích, nacházejících se na severu České republiky a v jihovýchodní části Saska. Jedná se o následující tři oblasti.
Výběr dílčích území
Nejprve byl odsouhlas finální rozsah řešeného území. Kromě zahrnutí Lužického zlomu byly vědomě zohledněny rovněž regiony s vyšším výskytem geologických poruch. Oblasti v blízkém okolí povrchového dolu Turow na polské straně byly oproti tomu vědomě vyloučeny.
V rámci řešeného území byla dále vymezena tří specifická dílčí území, pro která budou v porovnání s ostatním územím zpracovány komplexnější a detailnější průzkumy. Pro výběr těchto dílčích území byla rozhodující následující kritéria:
Vodohospodářská hlediska
Bilance zdrojů podzemních vod představuje jednoduše řečeno rozklíčování všech přítoků a odtoku do jedné a z jedné zvodněného kolektoru. Pozornost se tak zaměřila na konkrétní využití podzemní vody pro účely její úpravy a dodávky jako pitné vody. Potenciálně využitelná území by tak měla na české i německé straně pokud možno vykazovat odběry podzemní vody v blízkosti státní hranice.
Vodní režim
Informace o tvorbě nové podzemní vody, získané v rámci sledování vodního režimu, představují zásadní veličinu pro vyhodnocení zdrojů podzemní vody. Sledování vodního režimu probíhá na základě přirozených, povrchových povodí. Vybrané formy dílčích území odpovídají z velké části povodím tak, jak byla definována v projektu KliWES.
